Jak jsem se neutopila :D

27. června 2008 v 17:58 | Destiny |  My so called "real life"
Ahoj :D

Tak jsem se konečně vrátila domů... Teda, vrátila jsem se už včera, ale to jsem byla moc unavená na to, abych něco sepisovala :-X:D Podle očekávání jsem živá, relativně zdravá ("Prosímtě, než se vdáš, tak ta boule i otřes mozku budou dávno zahojené" :D:D) a tak mi nic nebrání se tady zase pěkně rozepsat o zážitcích :)

Musím říct, že moře mě tedy ničím moc nepřekvapilo :D Nekončící, nádherně azurové, slané, ledové jako blázen :D Ale překonala jsem sama sebe (jsem strašnej zmrzlík :-X) a vykoupala jsem se hned několikrát, strašně ráda plavu, byla to nádhera :) Vůbec ty 3 dny v Chorvatsku neměly chybu, byl to tak nádherný začátek prázdnin... Ráno jsme sice s holkama netradičně vstávaly kolem osmé hodiny, protože v té sauně co jsme měly ze stanu se nedalo dýchat, ale tak nějak mi to v té chvíli vůbec nevadilo (i přes to, že jsme chodily spát až k ránu/ráno :D). Profesoři a zvlášť naše třídní se zase projevili jako naprosto úžasní lidé, takže přístup ve stylu "A koho celý ty 3 dny neuvidím, ten dostane medaili" :D:D nás všechny naprosto nadchnul :) Přes den jsme se teda spalovali (slovo opalovali se moc použít nedá, všichni jsme byli jako raci :D) u moře a po nocích jsme seděli na molu a společně popíjeli. Dost mě překvapilo to, že nás sice jelo z naší třídy ze 32 jen 18, ale i lidé, se kterými jsem si doteď neměla co říct byli naprosto... skvělí. Nebo možná po flašce vodky mi je sympatický každý, ještě jsem neměla možnost to pořádně prozkoumat :D (I když je fakt, že se dvěmi promile v krvi i já přestávám být soběstačný samotář a začínám se družit :) Zpívali jsme, hráli dementní hry (kdo viděl Příběhy obyčejného šílenství a monolog "Prosím tě, nepij... A když už budeš pít, tak aspoň nehraj ty svoje blbý hry" určitě pochopí :D) a tmelili kolektiv tím, že jsme dělali bordel (a kolektivně se plížili ke klukům z další třídy co s námi jela, protože s sebou měli pohotově sbalené asi tři vodní dýmky - ať žije tabák Tropico :D)
Akorát teda nesmím zapomenout na poznámku pro další generace - není dobré brát si s sebou sušenky. A když už, není dobré brát si s sebou čokoládové sušenky :D V tom horku které všude bylo, ještě navíc v tom šíleném, znásobeném horku ve stanu se moje zásoby jídla (tvořené Delisami, Siestami a tatrankami) proměnily na zásoby spíše pití... Proti horké čokoládě nic nemám, ale moc člověka nezasytí :D (Ještě že jsem nakonec dole na rohu u vietnamce nakoupila zásobu čínských polévek... Tahle nechutná chemie mě vždycky zachraňuje :)
Co se mi ale strašně líbilo na Chorvatsku byli ti lidé. Teda, obzvlášť chlapi :D:D Teda, ne že by se mi líbili Chorvati jako takoví, žádného pěkného jsem tam nepotkala :D ale strašně se mi líbily jejich reakce... Když jsme se šli podívat na výlet do města, kde jsme se jako správní hladoví češi vrhli všichni na pizzerie a zmrzlinu, hrozně se mi líbili ti vlezlí kluci :D Normálně to nesnáším, ale když se na mě tak pěkně culí, a pak mi dá zadarmo zmrzlinu, zlevní mi náramek, korálky... To jsou okamžiky, kdy mě děsně baví být holka :D A ani mi nevadí, že se mi ten chlap vůbec nelíbí a dívá se na mě jako kdybych byla něco k jídlu - jsem materialista, ach ten kapitalismus *blushing*:D

A tady mám nějaké fotečky na ukázku :)
→ Panoráma no.1 :D Hrozně ráda fotím přírodu, a tyhle červánky jsou krásné :)
Obrázky na hostované na webe zadarmo
→ A takhle jsme bydlely :) S holkama jsme měly stany dva - jeden pro nás na spaní, a druhý na krosny a na věci :D Jsme ženský no :D
Obrázky na hostované na webe zadarmo
→ Na tohle molo jsme se chodili opalovat... A v noci dělat bordel :D
Obrázky na hostované na webe zadarmo
Co se týče toho odpočinku, to už bylo ve Slovinsku trošku horší :D Když jsme dostali hned první den nakázanou večerku přísně v 10, nesli jsme to všichni dost nelibě, ale musím říct že se to vyplatilo :) Když jsme první ráno stáli naše "posádka" u raftu, a čekali jsme na instruktora-kapitána, už v té chvíli nám bylo při pohledu na tu vodu jasné, že je dobře, že jsme vyspaní a plní sil :D Dost mě překvapilo, že ta cestovka byla slovenská, takže i náš captain na nás mluvil slovensky, což k mému údivu dělalo mnohým dost problémy :D Vlastně on ten náš instruktor byl celý takový... zajímavý :D Dostali jsme toho jediného "postaršího" - byli tam samí mladí kluci, 19-20 let, a náš "Jožo" měl už 31 :D Navíc vypadal tak trochu jako že celou noc popíjel slivovici a spát šel asi tak hodinu před odjezdem, ale po pár dnech jsme k naší úlevě zjistili, že on tak vypadá pořád :D Na vodě to byl ale vážně machr, což je dobře, protože jako spolu-zadák a spolu-kormidelník jsem k němu dozadu byla vybrána já (nikdo jiný se k tomu prostě neměl) a on zvládal krásně řídit raft, a ještě vyrovnávat moje zběsilé manévry :D Díky Bohu za něj, protože Soča měla jenom 6 °C, což tedy vážně na koupání moc nebylo... Všichni jsme si povinně na jednom úseku řeky zastavili a zkusili si z dvoumetrové skály skočit do vody, do proudu, ať víme co to s námi udělá kdyby jsme se v peřejích převrátili - i když jsem měla neoprenové kalhoty a ponožky na nohách, v první chvíli jsem se v té ledové vodě nemohla ani nadechnout, strašný šok. Poslední den, kdy jsme s Jožou popíjeli u ohně jsme se dozvěděli, že má mezi ostatními instruktory přezdívku Jack Sparrow, protože "jeho posádka nikdy neví, kam pluje, a jeho Černá perla skončí vždycky na dně" :D:D Nutno říci, že moje důvěra teda potom o něco klesla :D:D

Ale asi jsem byla vážně šikovný zadák (:D) protože náš raft se nikde, i když jsme párkrát měli dost namále, nepřevrátil. Hned první den se to ale povedlo celkem třem raftům z naší skupiny, z toho jeden byl plný holek, které dostaly v té vodě hysterický záchvat že neví co mají dělat a že se topí, díky čemuž teda jednak málem utopily instruktora, a jednak nás potom profesoři nechtěli kvůli tomu pustit na ten těžší úsek řeky, do kaňonů a soutěsek. Nakonec ale povolili, naštěstí, protože to byla vážně nádhera... Kolem Soči jsou všude hory, nádherná příroda, a i samotná řeka byla úžasná, ta průzračná voda mě neskutečně fascinovala.

Když už jsem se dostala ke kaňonům - rafting nebyl jedinou "atrakcí" která mi byla dopřána :D Jeden den jsme místo raftů dělali právě kaňoning. Já sama osobně teda zpětně můžu říct, že kdybych věděla do čeho jdu, nikdy bych si na to podruhé netroufla *blushing* Už jen ten 500 metrový výstup lesem nahoru, s těmi neopreny, helmami a vestami v ruce... brr, myslela jsem že tam vypustím duši :D Když jsme takhle došli proti proudu té říčky dost vysoko, oblékli jsme si všichni ty neopreny, naskákali jsme do toho úzkého koryta a takhle jsme se "plavili" zase pěkně dolů... K čemu ten neopren, když mi do něj po prvních pěti minutách natekla voda a až do konce jsem se už nezahřála, vážně nechápu :D Dost mě překvapilo, co jsme tam prováděli, protože jsem prostě čekala, že si tak nějak v klidu poplavu prostě... dolů s proudem no :D Místo toho tam byly takové maličké "skluzavky", které byly teda ještě fajn :D a postupně přecházely ve větší "skluzavky", kde jsme už potom takhle padali z 3 metrové výšky, což se ale pořád ještě docela dalo zvládnout. Když potom přišly na řadu místa, kde nás vzal náš guide za vestu, a prostě pustil dolů do tůně, tam už mě smích přecházel :) První taková "spusť" bylo zrovna místo, kdy mě pouštěl hlavou dolů - držel mě za nohy, a ted pocit, kdy po hlavě padám do neznámé vody... brrr. Výška ze které jsme padali do vody se postupn zvyšovala, až nakonec došlo i vyloženě na skoky, kdy jsem se musela odrazit od skály a skočit dolů. Tam jsem teda psychicky dost pohořela, a zatímco ostatní skákali dolů bez zaváhání jako kamzíci, já jsem se sekla, že prostě nemůžu *blushing* To teda nebylo moc příjemné. Poslední spusť byla vysoká 14 metrů, a padat z takové výšky do tak malé tůňky... fuj :D Navíc jsem měla málo utáhlou helmu, takže při dopadu mi jí proud odhodil z čela, a já jsem praštila čelem přímo o skálu... Sice mi bylo zle od žaludku až do večera, a boule začala až dneska trošku "splaskávat", ale byla jsem tak happy že to mám za sebou, že jsem tu bolest ani nevnímala :D:D

A i tady mám pár foteček ;)
→ Výhled ze stanu... Tyhle krásné hory byly všude, kam se člověk podíval :) Slovinsko je krásná země, mám tenhle výhled moc ráda.
Obrázky na hostované na webe zadarmo
→ Vodičkaa :D Už od pohledu ledová :)
Obrázky na hostované na webe zadarmo
→ Panoráma no.2 :-X
Obrázky na hostované na webe zadarmo
→ Brr, tak na tuhle horu jsme lezli... Ještě teď mě bolí nohy, když si na to vzpomenu :-X
Obrázky na hostované na webe zadarmo
→ Hehe, moje raftingová výbava :D:D
Obrázky na hostované na webe zadarmo
→ Pravej zálesák musí mít ve stanu bordel :-X
Obrázky na hostované na webe zadarmo
→ Tak, nakonec jsem se odhodlala a dala sem i nějaké ty lidičky :D Ta blonďatá jsem já :D Obrázky na hostované na webe zadarmo

A perlička nakonec - náš captain Jožo mi poslední den, u flašky citrusu ve tři ráno obšírně vysvětlil, že on coby kapitán raftu má na vodě pravomoc oddávat :D:D:D A já, coby druhý zadák a podkapitán, mám v případě, že by třeba vypadl z raftu :D nejvyšší hodnost, tudíž můžu oddávat místo něj :D:D Takže kdyby měl někdo potřebu se oženit, stačí když si seženete cokoliv, co se aspoň půl hodiny udrží na vodě, a já vás bez problémů oddám :D:D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ramira Ramira | 27. června 2008 v 19:17 | Reagovat

Po všetkých tých fotkách a zážitkoch ti oficiálne závidím:D Je to krása. Hneď by som sa zbalila a vydala sa na výlet.

Jožo aka Jack Sparrow ma pobavil.:D

2 Ivusha Ivusha | Web | 27. června 2008 v 19:21 | Reagovat

Teda, hned bych jela s vámi! Zní to přímo božsky;-) Je vidět, že sis to užila! Doufám, že ti není zle od té hlavy... bych se o tebe bála:-)

3 slixx slixx | 27. června 2008 v 21:21 | Reagovat

Mě pobavila ta pravomoc oddávat na vodě. :-D Jo, vypadá to, že sis to pěkně užila, což je moc fajn, vypadá to tam moc hezky. Až na tu bauli na hlavě. :-D

4 Anya Anya | Web | 28. června 2008 v 12:10 | Reagovat

Teda ty fotky jsou pěkný:) Určitě to tam muselo být hezký:-) A vážně si nepotkala žádného pěkného Chorvata?=-O :-( No každopádně je fajn, že jsi z5:D

5 slixx slixx | 28. června 2008 v 12:31 | Reagovat

Chorvati jsou celkem fajn, hlavně ti co zmrzlinujou zmzlinu :-D. Hezká fotka, ta poslední. :-) Ti to tam sluší. :-)

6 slixx slixx | 28. června 2008 v 12:32 | Reagovat

A ty pihy roztomilý :-D

7 Sarah Sarah | E-mail | Web | 28. června 2008 v 13:41 | Reagovat

Vítej zpět!:D fotečky jsou supr, vypadá to tam nádherně:) a je fajn vědět, že kdyby nás někoho chytila chuď na vdavky, víme na koho se máme obrátit:D

8 Destiny Destiny | 8. července 2008 v 0:51 | Reagovat

Hodně opožděně opět děkuju za milé komentáře, jste zlatí :)

Rami: Jj, mě to taky hodně pobavilo, ale je fakt, že důvěru už potom ztratil :D Byla jsem ráda, že už s ním nikam neplujeme :D

Ivush: Nemusíš se bát, teď s odstupem času prohlašuji, že jsem úplně zdravá :D

Slixx: Brr, já ty pihy tak nemám ráda... fleky jedny škaredé :puppy.eyes: :D Ale třeba tobě sluší, to se musí nechat :D

Anya: Nepotkala :( Asi byli všichni zrovna někde schovaní :D

Sarah: S radostí, až budeš mít chuť do toho praštit, ráda tě oddám :D Tebe zvlášť :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama