Na křídlech marných volání

9. června 2008 v 21:36 | Destiny |  Očima jednoho snílka
Zklamání a bolest na mě mají zvláštní vliv. I když, možná ne až tak úplně netypický. Nejsem nijak literárně nadaná, žádnému ze spisovatelů moc konkurence rozhodně nedělám, svého místa v čítankách se nikdy nedočkám, i když to tedy ani náhodou není moje ambice. Mám tendence vymýšlet šílené metafory, kterým někdy nerozumím ani já sama, přestože naprosto dokonale vystihují můj duševní stav.
Tahle báseň je z doby, kdy jsem si před téměř dvěma roky myslela, že jsem na dně. Tedy, na tom nejhlubším osobním dně propasti, kterou mám v sobě. Když se na to dnes podívám zpět, nebyla to pravda; bylo to spíše takové... předpeklí :) Když jsem dneska uklízela v počítači, našla jsem i tohle dílo, a svým zvláštním způsobem se mi dokonale hodí pro mé současné pocity. Založila jsem tedy tuhle rubriku, protože jsem se o něj chtěla s vámi podělit. A protože i teď používám písmenka k tomu, abych do nich vkládala svůj vnitřní chaos a doufala, že tam také zůstane, mám těch svých výkřiků víc. Takže i když nejsem žádný literát, myslím, že sem časem asi budou postupně přibývat :)

Na křídlech marných volání
Chci být tam v noci...
už pro ten pocit,
chci padat do noci
oděná do sametově černého roucha zmařených snů a nadějí,
rozmlouvat s iluzemi
topit se v bolesti zrazených...
Chci být tam v noci,
vnímat svit hvězd, být v jejich moci,
na nahé kůži cítit noční chlad,
už pro ten pocit,
nechat se obejmout tmou
a její černý rubáš ozdobit perlami horkých slz...
Chci být tam v noci a bláznivě, naivně doufat -
doufat, že ráno společně s tmou upadnu v zapomnění,
doufat, že konečně procitnu v sladké snění
z kterého není probuzení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Buff Buff | Web | 9. června 2008 v 21:57 | Reagovat

Uh, došly mi slova... je to fakt... úžasné... ty jo, já na Tebe prostě nemám, zaostávám daleko za Tebou a... nemůžu ani najít to pravé, čím bych mohla okomentovat tenhle kousek, snad jen - pokračuj dál, ráda si od Tebe zase něco přečtu ;)

2 Jeanne Jeanne | Web | 10. června 2008 v 9:20 | Reagovat

Teda úplně jsi mi vyrazila dech-je to nádherný =) Taky píšu básničky, ale teda, to abych asi radši přestala psát ty moje slátanice... No co chci říct je, že opravdu výborně napsaný!

3 Ivusha Ivusha | Web | 10. června 2008 v 10:17 | Reagovat

A pak že nemá básnické střevo...:-) povedené dílko;-)

4 borrasca borrasca | Web | 10. června 2008 v 18:07 | Reagovat

Je to nádherné. Napsané s vzácnou lehkostí a přítom tak... uh těžko se to popisuje. Jedním slovem - uchvacující.

5 Mab Mab | Web | 10. června 2008 v 23:48 | Reagovat

Tenhle pocit znám. Miluju noc... Napsala jsi to moc pěkně, opravdu. Je vidět, že víš, jak umí noc vonět a jak snadné je nechat se jí opít, obzvlášť pokud máš zrovona nějaký potíže.

Držím ti moc palce, a ať už tě to tvé předpeklí dovedlo kamkoli, je odtamtud určitě cesty zpět... Tak už pojď=)

6 Elanne Elanne | Web | 11. června 2008 v 20:40 | Reagovat

úžasný... skvělý... a..a...došel mi dech... Je to krásně napsaný, fakt, máš můj obdiv!

7 Destiny Destiny | 12. června 2008 v 16:47 | Reagovat

Buff: Jaj, děkuju, ale.... zase to nepřeháněj s tou chválou tak moc *blushing* :)

Jeanne, borrasca, Elanne a Ivush: Tedy, upřímně jsem nečekala tolik chvály, protože to je něco... Nevím, nemám moc kladný vztah k tomu, co v těch vzácných chvílích napíšu *blushing* Jsem moc ráda za všechny ty pozitivní ohlasy :)

Mab: Noc je pro mě hodně rozporuplná doba, ve chvílích kdy jsem šťastná je mi z ní smutno, když je mi špatně, je to čas útěchy :) Díky za milé řádky, ze kterých je cítit naděje :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama