Zapomenutý popěvek

3. června 2008 v 18:01 | Destiny |  Perem těch, kteří mají co říci
Dnes přináším zatím jenom další báseň, která se mi usídlila v podvědomí, protože moc nestíhám :-[ Mám rozdělaný wall s novými stills k official Twilight clip, a taky si jen tak pro radost zkouším udělat lay "na prodej" :D ale bohužel, končí mi škola, takže těchhle 14 dní bude ještě o moc víc bad, než jak už to je teď - někdo tam nahoře má asi pocit, že toho na mě ještě není dost :D
A teď k novému přírůstku. Jak už jsem trošku naznačovala, jako další jsem si vybrala kratičkou básničku od Paula Verlaina, jednoho z francouzských prokletých básníků. Já osobně ho mám ze všech tří nejraději, nevím přesně proč, ale takovým zvláštním způsobem mě jeho poezie vždycky hodně oslovovala, je taková... melancholická :) Mezi mé nejoblíbenější patří právě básně věnované jeho milenci Rimbaudovi - a ze sbírky Písně beze slov, která tyto básně obsahuje, sem přidávám Zapomenutý popěvek, který na mě teď, v mém duševním rozpoložení, působí skoro až bolestně.

Paul Verlaine

Zapomenutý popěvek
(ze sbírky Písně beze slov)
"Lehounce prší na město."
(Arthur Rimbaud)

Pláče to v srdci mém
a malátnost je schvacuje,
jako když prší nad městem,
pláč ozývá se v srdci mém.

Těch kapek sladké šumění
zní na dlažbě i na střechách,
mé nudící se srdce sní
o melodickém šumění.

A pláče bez příčin
to unavené srdce mé.
Jak? A zradit smím?
Ten žal je bez příčin.

Nejvíc však trýzní srdce mé,
že teskníc, neví proč.
Bez lásky, záští žijeme,
to nejvíc trápí srdce mé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Buff Buff | Web | 4. června 2008 v 20:04 | Reagovat

Přečetla jsem jednou... nestačilo. Přečetla jsem dvakrát... nestačilo. A tak čtu znovu a znovu, pořád to samé... nevím proč, ale tyhlety básně mě vždy umí "dokonale" uchvátit... prosím o další básně...

2 Destiny Destiny | 4. června 2008 v 23:33 | Reagovat

Mám radost z toho že se tyhle básně líbí i někomu jinému než mě :) Asi se nám oběma trefuju do duševního rozpoložení :D Neboj, další určitě budou :)

3 Erin Erin | 18. ledna 2009 v 15:49 | Reagovat

tahle báseň je naprsto dokonalá...znám ji od té doby, co se jí musím učit nazpaměť na literaturu :D Jen několik veršů a přece se v nich tolik skrývá...obdivuje takovéto básníky :)

4 lenu lenu | 4. června 2011 v 16:00 | Reagovat

četla jsem asi tři její různé překlady, ale žádný není tak úžasný a melodický jako tenhle

5 lenu lenu | 27. listopadu 2013 v 22:16 | Reagovat

tady jiná verze
Bezdůvodný smutek
Paul Verlaine

Zní nářek v duši mé
jak déšť, když městem šumí.
Proč ve snu unylém
dlí bolest v srdci mém?

Ó sladká tího deště,
jež na zem dopadáš!
Zhoj v srdci žal můj ještě,
ó sladká tího deště!

Pláče a nezná cíl
to srdce, jež se děsí.
Nikdo je nezradil?
Je smutné a nezná cíl.

Nejhorší poranění
jsou ta, jež neznáme.
Bez žalu, lásky, snění
mám v srdci poranění.

Přeložil Gustav Francl

6 lenu lenu | 27. listopadu 2013 v 22:18 | Reagovat

a další

Mé srdce snílka lká

Mé srdce snílka lká
jak nad městem když prší
Jaká mdlá zahálka
V mém srdci zticha lká

Ó mírná sprško deště
na zdech a střechách měst
Ó mdlé mé srdce, kéž tě
osvěží píseň deště

dál v sobě darmý pláč
zmrzelé srdce vrší.
Zradil kdo? Ne? Tak nač
ten bezdůvodný pláč

Je ztrestán víc než strašně,
kdo neví, zač trest nést.
Bez lásky, zášti, vášně,
mé srdce trpí strašně

7 Tew Tew | 21. května 2018 v 19:52 | Reagovat

[4]:

[5]: a mohu se dotázat, kdo je autorem tohoto překladu?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama